Přestože je příprava letního tábora velmi náročná, každý rok se jí věnujeme pečlivě a všichni se moc těšíme. Letošní tábor byl již 10. v pořadí. Celotáborovou hru jsme nazvali Kaňonem Apačů. Jak již z názvu vyplývá, stali jsme se na týden severoamerickým Indiány. Dopoledne jsme se vždy věnovali hasičským záležitostem. Požární útok, štafeta 4 x 60 m, střelba ze vzduchovky, to byla náplň první poloviny dne téměř každého dne. Odpoledne a večery pak patřily celotáborové hře a Indiánům. Nejprve všichni, i dospělí, museli přejít po vratkém mostě do Kaňonu Apačů. Pak si děti vyrobily lapače zlých snů a pravá indiánská trička. Aby byli Indiáni připraveni na boj se sousedními kmeny, museli absolvovat Indiánské hry, ve kterých cvičili tělo i ducha. Nezapomněli jsme ani na "lov bizonů" a "krocení divokých mustangů". Opravdové dobrodružství bylo, když „Huroni ukradli totemy“ a děti se museli nenápadně a potichu vplížit do jejich tábora a totemy si ukrást zpět. Nechyběla tajemná noční stezka „posvátným lesem“ a pokladovka. Jako každý rok si každá skupinka dětí vařila v kotlíku polévku a s chutí si svůj výtvor také snědla J. Po pokladovce na děti čekala i trocha kultury. Dospělí předvedli velkolepou divadelní scénu Poklad na Stříbrném jezeře. Chrabrý Vinnetou při ní bojoval s bledou tváří, která kradla jeho kmeni ovce. Přestože Apačové přivázali bělocha k mučednickému kůlu a dokonce ho začali mučit, vše se v dobré obrátilo. Vinnetou a bledá tvář sbratřili a bledá tvář si vzala za ženu Vinnetouovu sestru Nšo-či. Páteční odpoledne tradičně patří závěrečnému programu. Tentokrát se role obrátily a děti si připravily úžasné divadelní kusy ze života Indiánů. Poté jsme vyhodnotili celý týden, mladí hasiči dostali medaile, diplomy a díky štědrým sponzorům také spoustu cen. Už se těším na příští rok. Vypadá to, že poletíme na Havaj :-).